básně

20. prosince 2008 v 12:53 |  ♥♥♥Láska♥♥♥
Vzpomeň si až hvězdy zhasnou,
vzpomeň si na chvilku krásnou,
vzpomeň si až půjdeš spát,
že je někdo,kdo tě má moc Rád.




Ztraceny andel

Na ceste za smrti potkala jsem andela-
kridla mu nekdo zlamal.
A na ocich jsem mu videla,
jak moc ho osud zklamal.
Za jeho zivot chtela jsem se rvat,
vzdyt duse andelu nepatri smrti!
Patri do nebe,tam stastni budou snad.
Lide dokazou byt kruti.
Vim,jak umeji ublizit,
a andele nedokazou zranit.
Pomuzu Ti hledat,jestli budes chtit,
do nebe cestu: mel by ses tam vratit.
Za bolest andela tenhle svet nestoji.
Chtela bych zas videt Te se smat.
Chci foukat na rany,co se nehoji.
Neboj se a zkus mi ruku dat.
Najdeme cestu.Pujdes po ni sam.
Ja Ti dam sbohem a otocim se zady.
Na Tebe ceka stesti tam,
ja setru slzy a na smrt pockam tady.





Zradce, odpoustim ti

Kyticko s vuni pelynku,
zazen mou horkou vzpominku.
Motylku v lesku perleti,
at k nemu ma slova doleti..
Lasko ma, zradne povahy,
ty's strujce moji odvahy.
Zlodeji neznych polibku,
z tvych lzi ted stavim kolebku.
V komurce plne tikotu casu,
v duchu si pojim minulost, krasu,
ktera mi roste pod srdcem...
.a kosilky, jejichz lem
me zelene oci destem slz kropi
a spolu s pravdou neveru topi,
skladam v prihradky..
Uz neverim v tve pohadky!
Uz neni doba na hratky!
Zbyva jen lano z opratky
a DAMOKLUV MEC je stale niz..
Prestoze prosim:"Zab me jiz.",
musim se strezit smrti svoji,
nebot me telo je telo dvoji
a dukaz tve muzne vyse
uz nyni pod mym srdcem dyse.
Dite z lasky stvorene..
Ale cit vyrvany z korene
nemohu vsadit do hliny vasne!
Tve sliby promitam v spinave kasne
a preci dusi mou nezuzuje zloba
Proto ti slibuji-az prijde doba,
kdy dilo nasi oddanosti sladke
vyvstane na svet, jeho celo hladke
nezkrivi jedina vraska strachu.
Nepozna bolest matcina krachu,
jez jsi zpusobil..
Bude zit v svete plnem vil
a pohadkovych bytosti
a ja vsechny tve davne prednosti
v tvem synu nalezti se pokusim..



Zivotni cesta

Svita..a ja se probouzim.
Po noci probdele,dik cernocernym snum.
Svita..sluncem Te okouzlim,
tabulka okenni propadne davnym dnum.
Zamzouras ocima...
Ocima modryma...
Tak,jak to umis jenom Ty!
Vzdyt vis,nedelej drahoty.
A zase je tu novy den.
Obleknes kabat,vyjdes ven.
Zbavis se utlacujicich sten.
A mijis alej,kmen co kmen.
Jdes dal a dal,jen cestou svou
a slzy lepi se jak jil.
"Tak neplac,Broucku!"
Reknu potichoucku,
ze zivot nas je pouhou hrou.
A smrt je vecny cil.

Vanilkove rano

zharraman
Uz morska hudba dycha!
Snad stihnem prvni sloku
Kapky rosy souhlasne se teteli
Letni probuzeni- po tvem boku
Clovek co ho znas a ve tve posteli
Diva se na tebe
Spadly muj andeli
Diva se na tebe
- V ocich nahle jas
(kez veri na nebe!)
Prec se mu zas jen zdas
Prikryje svuj stud dekou z cervanku
Prsty ti zajede do vlasu,
tluce mu srdce,
div nezastena
Boji se ,
ze ho spatris v jeho nevinnosti hrisne jedina

Bile zavesy v tom ranu spokojene tanci
A Otevrenym oknem k tobe zas
Promlouva ten tichy jeho hlas
-Vsak rozepsany sen zustane jim
Dokud mekce zda se ti
O te divce a letajicim
Pohadkovem koberci
Tak stihli jsme tu prvni sloku
Jenz nevyzpiva zadny bas
Morska hudba oddychuje-dva milenci
Co snem se spletli v jeden vanilkovy klas
Rozplynme se v tom exotickem mori kras
Vanilkove rano
Ma nezna snova damo.

Ztrata

Stoji na ulici
a kouka do nebe.
Cele dny nic neji
a mysli na tebe.
Ublizila jsi mu,
jeho to moc boli.
Pripada si
jako by dostal ranu holi.
Odesla jsi
a on nevi jak dal.
Rozloucila jsi se
a on tam jenom stal.
Slza mu stekala po smutne tvari,
oci ztemneli, i kdyz jindy zari.











 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama